Komentáře ke článku:
Rituál? Duchamor!
Komentář ze dne: 10. 04. 2006 10:25:11 Reagovat
Autor: huhu
Mail: @
Titulek: stejné pocity
| pane Černý, ty pocity které popisujete jsem měl i já a věřím, že většina. Byl jsem na vojně pouze rok jako \"absík\" a bylo to po letech školy opětné setkání s primitivy všeho druhu od nadřízených po \"spolubojovníky\". Vrátil jsem se z vojny jako zarytý antimilitarista. S odstupem mi napadají i jiné myšlenky. Např. úpadek starého Říma byl spojen s tím, že v legiích došlo k úlevám ve starých normách a předpisech. Metody obrany společnosti se sice modernizují a moderní voják již není jen kanonen futr, ale kvalifikovaný odborník. Ale stejně ta zkušenost žití s primitivy v primitivních podmínkách možná současné generaci bude chybět. A barbaři zase zvítězí, je jich kolem dost, nejen v zahraničí ale i tady. |
|
Komentář ze dne: 10. 04. 2006 12:48:42 Reagovat
Autor: Jirka
Mail: jliber(at)seznam.cz
Titulek: Ano, duchamor
| Vzpomínám si, že když jsem ještě studoval a spolužáci z vyšších ročníků se přijeli podívat na koleje z vojny, pozoroval jsem na nich jisté \"zezelenání\" mysli. Bavili se takřka výhradně o vojně... Dost jsem se tomu divil.
Pak jsem šel na rok vojny sám - a už jsem se nedivil. Ta, zdvořile řečeno \"zelená pakárna\", se mi pak dostávala z hlavy ještě další dva roky v civilu. Jsem velice rád, že toto už mojeho syna nepotká. Děkuji za trefný článek. |
|
Komentář ze dne: 10. 04. 2006 14:25:22 Reagovat
Autor: Tom
Mail: ano1@seznam.cz
Titulek: Rituál?Duchamor
| Byl jsem na vojně 82-84,a přišel o dva roky života.Jsem štěstím bez sebe .že můj sedmnáctiletý syn na vojnu nepude.Tomáš |
|
Komentář ze dne: 10. 04. 2006 14:30:25 Reagovat
Autor: Sysel Josef
Mail: @
Titulek: naprosto přesné
| nemohu jinak než souhlasit se vším, co ve svém článku uvádíte. Ještě po mnoha letech /VS 81-82/ mám kopřivku při jakémkoliv setkání se zelenou /khaki/ barvou. Rok ztrávený jako absík byl totální ztráta času, ale daleko horší zkušenosti jsem zažíval při \"přípravě\" na VK při VŠCHT v Pardubicích. Tam totiž nebyla obrana proti zeleným mozkům, hrozba dvou let ZVS byla velkou zbraní v rukách tupých lampasáckých zkrachovalců, kteří nám dostatečně jasně předváděli, jak budeme hájit naši socialistickou vlast proti imperialistickému nepříteli. Dle mého názoru se armáda měla profesionalizovat hned v roce 1990, určitě by to společnosti prospělo už tenkrát. |
|
| | Komentář ze dne: 12. 04. 2006 00:21:01 Reagovat
Autor: Daniel Jánský
Mail: @
Titulek: Re: naprosto přesné
| Občas si říkám, že bychom si neměli o profesionalizaci armády dělat velké iluze. Nemáme proč se domnívat, že zelené mozky\" dají výpověď a půjdou jinam.
Na druhou stranu si dosavadní armádu představuji jako např. České dráhy, ve kterých by pracovali \"odvedenci\". Pak díky za profesionalizaci, každé zlepšení (i na úroveň ČD) je pokrok. |
|
Komentář ze dne: 10. 04. 2006 15:03:20 Reagovat
Autor: Honza
Mail: honza.fulik@seznam.cz
Titulek:
| Nezbyva nez souhlasit se vsim,co zde bylo napsano.Proti ostatnim reagujicim jsem byl na vojne mnohem pozdeji,v 98 roce.A bylo to uplne stejne,jako pred 20 lety.Myslim ta blbost zelenych mozku a vedomi ze jsem neco vic,kdyz mam blize do civilu.Zazil jsem jen rok,ze ktereho si toho moc nepamatuji krom nesmyslneho pobihani a prenaseni veci sem a tam,ale stacilo mi to bohate.Nerikam ze vedu \"plny\"zivot,ale rok straveny za branami kasaren byl zcela zbytecne promarnenym rokem meho zivota.Zbyla mi jen nechut k uniformam. |
|
Komentář ze dne: 10. 04. 2006 21:27:58 Reagovat
Autor: Petr T.
Mail: petrnka@cmail.cz
Titulek: Moc hezky
| to vystihl Jarek Nohavica: \"Když mě brali za vojáka... vypadal jsem jako blbec, jako všichni dokola...\" O \"antivojenských\" písničkách Karla Kryla ani nemluvě. Zaplať pámbu, že už to dnešní kluci nezažijou! Byl to kriminál \"za nic\"!
|
|
Komentář ze dne: 11. 04. 2006 08:16:29 Reagovat
Autor: Rxxx
Mail: lockeroom@seznam.cz
Titulek: Nelze než souhlasit
| Je otázkou, jak bychom se stavěli k povinné vojenské službě v normálně fungující demokratické zemi, ale takhle to byl jeden z pilířů komunistického režimu na vygumování mozků a vychování ustrašených, udávajících a poslušných občanů, což se mu z velké části s úspěchem dařilo. Jistě, to byla velká zkouška tímhle projít a někdo může argumentovat: Co mě nezabije, to mě posílí a do jisté míry bude mít pravdu, ale tady se jednalo o bezduché a nesmyslné přežívání pod nadvládou totálních primitivů. Mám alergii dokonce i na veselé historky z vojny, protože se jednalo jen o malé epizody v tomto vegetování ....... |
|
| | Komentář ze dne: 11. 04. 2006 18:40:50 Reagovat
Autor: Sysel Josef
Mail: @
Titulek: Re: Nelze než souhlasit
| jak bychom se stavěli k povinné vojenské službě v normálně fungující demokratické zemi bylo vidět po roce 1990, nic se nedělo jinak. Pokud nedobrovolně musím dělat nesmyslnou činnost a o svém konání si nerozhoduji sám, pak je to takřka kriminál a je jedno v jakém čase. |
|
| | | Komentář ze dne: 16. 04. 2006 11:18:37 Reagovat
Autor: stan
Mail: @lustig1.centrum
Titulek: Re: Re: Nelze než souhlasit
| Jako vždy ,jako Švejci.To je naše póza,ať se to podaří,nebo ne. |
|
Komentář ze dne: 12. 04. 2006 07:19:55 Reagovat
Autor: Vašek Kozuk
Mail: ohnothimagen@centrum.cz
Titulek:
Naprostý souhlas s článkem i s panem Syslem.
Osobně jsem rád, že mě čestná služba nakonec minula - po čtyřech odvodech, kdy jsem simuloval kdeco a dokonce týden před onou akcí nejedl (abych vypadal zchátrale), lámal si ruku o roh domu (abych sádrou vzbudil soucit) a dával si dvě kafe najednou (aby se mi zvýšil tlak).
Musím však připustit, že několik mých spolužáků, kteří na vojně byli, se vrátilo s nádhernými zážitky (jak dali přes hubu desátníkovi a tudíž se seznámili i s vojenskou basou - a hróózně se tím chlubí). Dva dokonce zůstali vojáky z povolání a jsou zelenější než tráva, což je ohavné. Nic než armádu nemají v hlavě a šlo přitom o nejchytřejší studenty z mé třídy na střední škole. Ach jo. |
|
Komentář ze dne: 12. 04. 2006 12:47:15 Reagovat
Autor: ondys
Mail: ondys@quick.cz
Titulek: Sloužil jsem v letech 1970 - 72
|
Komentář ze dne: 13. 04. 2006 12:47:49 Reagovat
Autor: Tonda
Mail: tonda.kocabek@radio1.cz
Titulek: nejen souhlas
| \"Sloužil\" jsem v letech 1998-90, na vojně jsem absolvoval i Listopad (14 dní zákaz vycházek a dovolených :-) ) a dodnes ve shodě s výše vyřčenými názory trvám na tom, že vězení je jediné, k čemu se dá tento pobyt přirovnat. Ještě několik měsíců poté mě budily sny o tom, že tam znovu budu muset... Hledat na vojenské službě jakési pofidérní dobré stránky se mi i dnes jeví jako zoufalé a smutné. |
|
Komentář ze dne: 22. 04. 2006 10:07:14 Reagovat
Autor: tuor
Mail: tuor@seznam.cz
Titulek: Jednání pod tlakem
| Vše o šíleném prostředí v průběhu vojenské služby co zde bylo napsáno je hrozná pravda. A snad právě proto tu vidím náznak určitého racia v kritizovaném prohlášení, že vojna dělá chlapy. Je to většinou poprvé kdy právě vlivem té hrozné iracionality se naši potomci dostanou pod tlak, psychický a někdy i fyzický. Sám pdobnou zkušenost mám a samozřejmě jsem o ni nestál. Jako \"absík\" jsem měl nadřízeného šíleného majora, který se chlubil, že dohnal mladého vojáka k sebevraždě. Já jsem se staral o skupinu mladých, kteří se ho přímo děsili a podařilo se mi je odclonit. Mne při odchodu z vojny počastoval prohlášením, že jediné co mu vadilo bylo to, že nevěděl co si myslím. Domnívám se, že mne to navždy ovlivnilo. Nenamlouvejme si, že svět ve kterém žijeme neobsahuje velkou míru iracionality s kterou se musíme dnes a denně vyrovnávat. Asi bychom se to ale měli učit jiným způsobem. |
|
Komentář ze dne: 26. 04. 2006 12:18:41 Reagovat
Autor: Michal Cerny
Mail: mcerny@deloitteCE.com
Titulek: Jirina Siklova a duchamor v nas
| Snad na zacatek bych mel uvest, ze jsem byl take na vojne jako absolvent (1983-84) a ze se vsim zde uvedenym souhlasim. Jako skaut a vysokoskolak jsem se myl, umel zasivat knofliky, nevolal ke vsemu rodice, mel doma poradek....... a jako svuj prechod od dětstvi k dospelost vojnu rozhodne nepovazuji. Bylo to zkratka zcela ztracena doba.
Priznam se, ze kdyz jsem cetl Vas komentar, vic nez samotne tema mne zaujal Vas mozny spor/nespor s Jirinou Siklovou. Osobne si vzdycky sporu/nesporu vedenych kvalitnimi lidmi, mnohdy prateli moc uzivam. Nejsou vedeny v osobni rovine, jsou ferove a predevsim obsahuji urcite udiveni - Jak je mozne, ze mne ten druhy nechape? Na rozdil od vetsiny ostatnich sporu, pokud si nechate vypravet jeho prubeh kteroukoli stranou, je popis stejny. Klidne byste mohl vypovedi obou ucastniku sporu/nesporu zamenit a nic by se nestalo. Nikdo nema potrebu vypravet pribeh ve svuj prospech, jde o vec samu. Casto se muze stat, ze k vyjasneni nedojde a obe strany si sve nazory ponechaji, ovsem bez dopadu na osobni vztah. Ve Vasem pripade si mohu vzpomenout na tri spory/nespory. S Oldrichem Janotou o jeho minimalistickem koncerte v Breclavi v roce 1984, s Vlastou Tresnakem na tema emigrace v lonskem roce a naposledy s Karlem Veprekem na tema registru svazku StB (na krestu CD Jiriho Smrze sale U Kastanu v souvislosti s nejakym registrovanym pracovnikem Ceskeho rozhlasu). Zkratka koncentrovaná krasa! A samozrejme je jeste vetsi, kdyz ma clovek to stesti a vede sam takovy spor/nespor.
Proto jsem si vyhledal uvedeny clanek z LN - Kdyz byla vojna kojna a priznam se, ze ho ctu nebo chapu docela jinak. Na pozadi vypovedi dvou byvalych vojaku, dnes rozcarovanych chovanim mlade generace, je dle mne nastolena otazka urcite zkousky nebo zivotni zkusenosti, ktera z chlapcu dela muze, a ktera po zruseni vojny jaksi chybi. Uznavam, ze v minulosti touto zkouskou pro vetsimu (zvlaste tu jednodussi) byla vojna, ale predpokladam ze u nas obou tomu nebylo, ze Vy i ja jsme na vojne dost trpeli, nikoho nesikanovali a ze z naseho okoli si nas nikdo pred vojnou neposilal pro pivo. Asi se take shodneme, ze napr. opakovany pobyt v blazinci za ucelem ziskani modre knizky nebo zavreni matky do vezeni kvuli francouzskemu kamionu muze byt pro dospelost stejnou nebo dulezitejsi zkouskou.
Jirina Siklova, ktera je v clanku zminena v cca peti odstavcich, podle mne vpodstate rika: vzdy nejake zkousky dospelosti byly, vojenska sluzba v urcite dobe nahradila ritualy z pravekych casu, spolecnost to tak brala, nicmene existuji i jine druhy zkousek a nyni po zruseni vojny si spolecnost bude hledat nove kriterium, napr. praci v zahranici. Opravdu sam nevim, s cim nesouhlasit a co by mne mohlo jako Vas \"vyprovokovat\" k nesouhlasu nebo reakci podobne Vasi.
Vcera jsem se Vas na rozdilnost nazoru s Jirinou Siklovou na Vltavske ptal, mozna jsem svuj dotaz formuloval nejasne, nicmene Vase odpoved byla stejne odmitava k vojne jako takove, stejne jako ve Vasem puvodnim clanku.... Ale o ten mi vpodstate moc neslo, chtel jsem jen vedet, v cem se Jirina Siklova mylila.......
Tolik snad pro vysvetlenou, proste je asi ta vojna a dalsi negativa minulosti v nas vice, nez si myslime. Jen se priznam, ze ten vcerejsi souhlasny potlesk ze zadni casti salu mne trochu podesil. Ze stejnych mist se pred lety pobourene nebo podivene (sam nevim)ozyvalo, ze ten Janota v Breclavi hral na radio a poustel prednatocene pasky pozpatku....
Michal Cerny
|
|
| | Komentář ze dne: 28. 04. 2006 22:32:46 Reagovat
Autor: Jirka
Mail: jliber(at)seznam.cz
Titulek: Re: Jirina Siklova a duchamor v nas
| Byl jsem na Vltavské jeden z tleskajících, po howgh pana Černého. Tleskal jsem tomu, jakým způsobem pan Černý dokázal s nadhledem odsoudit nesmyslnost vojny za socialismu (taky ji mám za sebou - 1987 - 1988). Souhlasím s tím, že jste se nesešli na jádru diskutovaného problému - ale třeba se pan Černý ještě vyjádří ve zdejší diskuzi....
P.S. Na koncertě Oldřicha Janoty, kde ladil rádio a pouštěl přednatočené pásky jsem byl v Brně - slyšel jsem ho vícekrát (mám ho nahraný) a se můžu se přiznat, že jsem z něho dost rozpačitý. Trochu mi připadá, jako slepá ulička v Janotově tvorbě. Tím ale nevylučuji, že jsem prostě jen Janotovi v daném období neporozuměl..... Jiří Liber |
|
| | Komentář ze dne: 30. 04. 2006 23:26:01 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: Jirina Siklova a duchamor v nas
| Pokusím se to vysvětlit znovu, lépe než při Rockování ve Vltavské. - Jak už jsem ve svém Posledním slově napsal, tak mě vyprovokoval hned podtitul Kerlesova článku. S čím nesouhlasím obecně a co se týká i i Jiřiny Šiklové? Obecně nesouhlasím s několikerým, různě formulovaným tvrzením, že \"se mužská společnost ztotožnila s myšlenkou, že chlap před vojnou je zkrátka jiný než chlap po vojně\" (Šiklová) a že tedy \"Potřeba nějakého milníku, jehož překročením si muž mezi muži vydobude určitý respekt, je údajně v mužské společnosti tak hluboce zakořeněna, že s koncem vojny určitě jen tak nezmizí.\" (Kerles). Jsou to autorská tvrzení, nedoložená žádnými čísly. Která mužská společnost se ztotožnila? A ve které je zakořeněna potřeba nějakého milníku? V té, kterou já znám, se takový respekt či taková potřeba vyskytují jen výjimečně. Ani já ovšem nemám po ruce žádný průzkum, žádná čísla. Proto také ale nemluvím za \"mužskou společnost\" a považuji za matoucí, mluví-li za ni - bez průkazných argumentů -jiný novinář nebo socioložka. Na rozdíl od vás, Michale Černý, nesouhlasím s tvrzením Jiřiny Šiklové, že \"společnost to tak brala\". Myslím, že jen část společnosti to tak brala.
Toť zhruba vše.
V mé polemice šlo ale především o jiné věci, o zpochybnění refrénu celého dvoustrany, totiž že vojna dělá z kluků chlapy. Doufám také, že jsem svou formulací Jiřinu Šiklovou neodsoudil. Nenapsal jsem ani, že se - jak mi přisuzujete - mýlila, ale že moje zkušenosti a celkové závěry jsou hodně odlišné. Na to, abych ještě oddělil, o kolik méně jsou odlišné od Šiklové než od Kerlese a Láníka, není v 45 řádcích osledního slova místo. Anebo to neumím. Díky internetu se dodatečně můžeme rozepisovat jak chceme. Děkuji, že jste se ozval. |
|
| | | Komentář ze dne: 01. 05. 2006 18:30:49 Reagovat
Autor: Michal Cerny
Mail: mcerny@deloitteCE.com
Titulek: Re: Re: Jirina Siklova a duchamor v nas
|
Komentář ze dne: 17. 05. 2006 12:49:24 Reagovat
Autor: Jerry
Mail: @
Titulek: Dekuju
| Jsem moc vdecny za tenhle clanek, nemene i za vsechny komentare k nemu. Na vojne jsem nikdy nebyl, hned zkraje mi dali pri odvodu modrou, a az ted pri cteni me presly posledni pochybnosti, jestli jsem tim nedejboze prece jen o neco neprisel. |
|
Přidat nový komentář
|
Nejčtenější články