Komentáře ke článku:
Krademe inteligentně
Komentář ze dne: 19. 07. 2006 16:16:15 Reagovat
Autor: Petr T.
Mail: petrnka@cmail.cz
Titulek: To je ono!
| Turingovým testem CAPTCHA problém s reklamami a spamy včera vyřešil i administrátor Baudyšova Astrolabu. A než jsem Vám to sem stačil napsat, už ho tu máte taky. Výborně!
|
|
| | Komentář ze dne: 20. 07. 2006 09:33:22 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek: Re: To je ono!
| Petře, já mám prostě v životě štěstí na schopné a hodné spolupracovníky, jinak ponechán sám svým technickým neschopnostem bych zcela ztroskotal. |
|
Komentář ze dne: 10. 07. 2006 15:51:01 Reagovat
Autor: Petr T.
Mail: petrnka@cmail.cz
Titulek: K tomu vypalování
| už se moc vyjadřovat nechci, Jiří, o tom jsme ostatně spolu mluvili už mnohokrát. Když na CD mám, nevypaluju a koupím si ho (jako jsem si před měsícem koupil \"The Swell Season\" Glena Hansarda a nadšeně ho teď přehrávám pořád dokolečka), když na něj nemám, jsa nezaměstnaný nebo chudý penzista, a přitom po té hudbě toužím, tak si ho holt od někoho půjčím a vypálím. Ale chtěl bych se spíš vyjádřit k těm reklamám na i-netu: tihle spamoví roboti zdá se otravují kde koho, pořád s nimi zápolí například A.Baudyš junior na svém Astrolabu. Zdá se, že asi jediným řešením je registrace - kdo chce něco přidat do diskuse, musí se předem zaregistrovat (jméno, nick, e-mailovou adresu), jinak ho server do diskuse nepustí. Je to sice otravné, ale zdá se, že nic jiného se s tím nedá dělat. Jinak se těch přiblblých reklam asi nezbavíme.
|
|
Komentář ze dne: 10. 07. 2006 15:54:49 Reagovat
Autor: Petr T.
Mail: petrnka@cmail.cz
Titulek: Jo a ještě nesouvisející dotaz:
| kdy vyjde ta knížka, co jste psali s Riedlem, a jak se bude jmenovat? Sice jsem to věděl, ale ta moje skleróza...
|
|
Komentář ze dne: 17. 07. 2006 11:41:15 Reagovat
Autor: Jiří Černý
Mail: @
Titulek:
| Knížka by měla vyjít v září pod titulem Kritik bez konzervatoře. - Díky za tip, jak znemožnit reklamy. Musím to ještě promyslet. |
|
Komentář ze dne: 18. 07. 2006 20:38:28 Reagovat
Autor: Jirka
Mail: jliber(at)seznam.cz
Titulek: Kradu?
| Jsem proti vypalování CD, která se dají sehnat v obchodech. Jenže mnohé tituly tam nejsou - třeba C&K Vocal - Causa Krysař,
Miro Žbirka - K.O., Praprecedens - Co nám zbejvá, Luboš Pospíšil - Třináctá komora, Betula Pendula - 1994/1990 a další a další... Nejsou ani v bazarech CD, o reedicích se neuvažuje. Budu rád, když mi někdo vysvětlí, jak a kde uvedené tituly zakoupit (originály!), abych je neměl vypálené. Hudbu ve formátu mp3 (wma) nechci.
Doopravdy mne moc baví diskuse o nemorálnosti vypalování v situaci, kdy se CD nedá koupit..... |
|
| | Komentář ze dne: 29. 08. 2009 17:11:23 Reagovat
Autor: Zdeněk
Mail: zde.nov@volny.cz
Titulek: Re: Kradu?
| Mne např vypalování cd byví a proč ne,je to skvělej pokrok,já si myslím,že nosiči cd,stejně zas o tolik peněz nepřichází,vše co potřebuji tak si půjčím v půjčovně cd DVD |
|
Komentář ze dne: 24. 07. 2006 00:18:55 Reagovat
Autor: Orlík
Mail: popoto@mybox.cz
Titulek: Jsme národ uměnímilovných zločinců?
| Ó, jak široká diskuse je právě kolem tohoto tématu. A bohužel mám hlavu například na úvahy na toto téma (ale hlavou se živím v jiných oborech) a ne na estetickou stránku hudby, kterou prostě vnímám, ale povídat o ní moc neumím a \"závidím\" všem, kdo to umí.
Nicméně některé momenty diskusí na toto téma mi připadají až až prostinké:
1) Vypalování jako pokračování někdejšího nahrávání z těžko dostupných LP.
2) Ochranné autorské svazy \"vydírají\" legálně, takže nevydírají, nekradou, prostě mají moc - na rozdíl od obyčejného jednotlivce, který může jen sklapnout zobák a platit, jak mu to firmy naservírují.
3) Za současných technických a komunikačních podmínek dochází k inflaci hudby, a to i kvalitní hudby, což se ale v cenách nijak neodráží.
4) Chtít na nosič s hudbou cenu ostře kontrastující s koupěschopností, ale i soutěžící s cenou za živé vystoupení - to je holý cynismus. A doba smlouvání na tržištích už dávno minula...
5) Koupit si levné CD nebo DVD je pohodlnější než je pálit a k tomu opatřovat obal. Ať žijí \"Levné knihy\"!
6) Problém se zdá být také do jisté míry systémový: autoři nejsou dost svéprávní ve věci autorských práv, jsou součástí složité a nepružné mašinérie
7) Kopírování pomáhá šířit statky a má v jistém smyslu funkci osvětovou a reklamní.
8) To jen jakýsi Klaus tvrdí, že kultura je pouhé zboží.
Tím nechci říci vše. Třeba mě ještě časem něco napadne, co jsem z dosavadních diskusí k tématu pochytil. Zlobit se na kopírovače bych prostě nepokládal za moudré... |
|
Komentář ze dne: 12. 08. 2006 14:02:30 Reagovat
Autor: Robert Pytlík
Mail: pytlikr@seznam.cz
Titulek: Autorské právo a práva spotřebitele
| Vážený pane Černý,
trochu mě vadí, že na Vašem diskusním fóru je problematika nelegálního kopírování hudby zúžena na tezi „oškliví Češi přepalováním cédéček okrádají nebohé umělce“. Domnívám se, že velmi podstatnou částí problému je to, že současné právní úpravy velmi výrazně zvýhodňují vlastníka copyrightu oproti ostatním účastníkům procesu výměny informací, nezřídka i proti autorům samotným. Poprvé jsem si to uvědomil před několika lety, když jsem zavítal na stránku společnosti Blue Note, kde jsem si přečetl několik čtenářských recenzí na tehdy nové album Van Morrisona „What´s wrong with this picture?“ K mému překvapení se většina (angloamerických) čtenářů shodla na tom, že na „obrázku“ je špatné zejména to, že je chráněn proti kopírování. Recenzenti evidentně nepatřili mezi nelegální podnikavce s přepalovanými nosiči, šlo o docela obyčejné milovníky hudby, kteří byli otráveni tím, že zakoupený produkt neplní jednu ze svých funkcí, to znamená, že jej nemohou kopírovat pro svou potřebu. Fakt, že není možné si pořídit kopii cédéčka, kterou si budou pouštět dejme tomu v autě, zatímco originál budou mít uložen na polici v obývacím pokoji, pokládali tito hudební fanoušci za výrazné porušení svých uživatelských práv.
Další příklad znevýhodnění uživatele mnozí z nás zažili na vlastní kůži. Zhruba v době, kdy se na smetiště dějin odebíraly středoevropské komunistické režimy, odebral se týmž směrem i formát vinylových desek a spolu s ním i přenoskové gramofony. Valná většina z nás to vzala prostě jako fakt a místo abychom se pídili ve specializovaných prodejnách po náhradě dosluhujícího přístroje, šli jsme cestou menšího odporu a koupili jsme si spolu s CD přehrávačem znovu i značnou část repertoáru, kterou jsme již měli na LP deskách. Jinými slovy, za autorská práva k témuž produktu jsme zaplatili dvakrát, protože představa zákazníka, dožadujícího se cédéčka za zlevněnou cenu s argumentem, že již několik let vlastní originální elpíčko s identickým obsahem, nám připadala a dodnes připadá naprosto utopická.
A do třetice všeho dobrého – vzhledem k tomu, že vlastník copyrightu (což je v naprosté většině případů někdo jiný než autor) není povinen zpřístupnit nahrávky, které nepokládá za komerčně zajímavé, je často velmi obtížné se k určitým deskám dostat legálně. To ostatně zmiňují i někteří další účastníci Vaší diskuse. Přitom tím, že si dnes zkopíruji třeba „Kuře v hodinkách“, mohu jen sotva někoho okrást, protože zmíněná nahrávka již řadu let není na trhu dostupná. Pikantní je ovšem to, že v takovém případě může být stíhán za distribuci vlastního díla i jeho tvůrce.
Každá další úprava autorského zákona tuto nerovnost mezi vlastníkem copyrightu a uživatelem dále prohlubuje. Například v posledním čísle již opět „znormalizovaného“ Rock & Popu jsem se dočetl, že podle poslední novely tohoto zákona se ten, kdo obchází ochranné prvky na CD (tj. například si jej převede do mp3 formátu, aby jej mohl nosit v přenosném přehrávači nebo si jej pouštěl na počítači) se dopouští nezákonného jednání. Nad zjevnou pitomostí tohoto ustanovení zůstává rozum stát, protože z toho mimo jiné vyplývá, že pokud není CD chráněno proti kopírování, tak se uživatel jeho přepisem patrně nezákonného jednání nedopouští...
Zkrátka a dobře, abych tuto tirádu uzavřel – ano, souhlasím s tím, že nelegální přepalování cédéček je fuj, ovšem stejně fuj je současné znění autorského zákona. Obávám se, že dokud vlastníci copyrightu nebudou povinni u každého díla uvést, jakou část ceny tvoří poplatek za autorská práva a jakou část poplatky výrobní, distribuční a marketingové, dokud nebudou povinni zpřístupnit veškeré položky svého archivu všem zájemcům či ponechat autorovi díla právo na jeho nezávislé šíření a zejména dokud budou soustavně zasahovat do práv uživatelů pomocí různých „ochranných prvků“, je pouze logické, že značná část lidí i v těch nejbohatších zemích nebude vnímat nelegální distribuci uměleckých děl jako obyčejnou zlodějnu, ale jako určitou formu sice nezákonného, ale svým způsobem legitimního boje uživatelů proti všemocným distribučním společnostem.
A jen malou poznámku k cenám cédéček – znáte vydavatelství Naxos (www.naxos.com)? Zabývá se především vydáváním vážné hudby včetně současných autorů, u nichž je jistě nutno za autorská práva zaplatit. Je zajímavé, že třeba nahrávku Pendereckého Lukášových pašijí se symfonickým orchestrem a velkým sborem je možno i po započtení všech nákladů včetně prodejního rabatu koupit zcela legálně za nějakých 200 Kč. Zkrátka když se chce...
|
|
Přidat nový komentář
|
Nejčtenější články