Komentáře ke článku:
Pomluva o Zábrodském
Komentář ze dne: 13. 02. 2006 13:36:45
Autor: Václav Víšek
Mail: venca.bue@atlas.cz
Titulek:
| Vážený pane Černý!
Sleduji Vaši činnost už opravdu léta. Od rozhlasové houpačky přes recenze v Melodii až po dnešní dobu. Ve své knihovně jsem nedávno narazil na knihu Zpěváci bez konzervatoře. Cením si Vašich názorů - občas bývala Vaše pochvala někoho pro mne vodítkem, že jsem se o dotyčného začal zajímat. Dodnes je pro mne zážitkem číst třeba Vaše velké články v Reflexu. Vy tu populární hudbu znáte a víte o čem píšete.
Ale nepíšu proto, abych Vám mazal med kolem huby. Zábrodský! To bylo téma, ve kterém jsme neshodli s mým nejlepším kamarádem z průmyslovky. Hádali jsme a léty jsme přišli na to, že to je věc, o které se neshodnem a nebavíme se o tom. On dodnes velký fanda hokeje, \\\"šéfa\\\" přímo miloval. Já tohoto mimořádného hokejistu neměl moc rád. Když dělal kapitána mistrů světa v roce 1949, bylo mi 6 a znám to tedy spíš z vyprávění, i když se nějak pamatuju jak jsme byli kolem rádia a celá rodina fandila. Znal jsem ho ze Štvanice coby kapitána, trenéra, prostě nejlepšího hokejistu, který se na našich kluzištích v té době pohyboval. Byl už v letech, ale jeho přehled a hra - no prostě pohádka. Ale vanul z něho jakýsi chlad. Asi byl i inteligenčně dost vysoko, věděl o tom a dával to najevo. Mně se tenkrát zdálo jako by pohrdal všemi, kteří jsou níž on. A bylo jich dost. Dokonce jsem tenkrát kvůli tomu začal fandit Kladnu. Ale, proboha, nemyslete si, že jsem fandil rudému, dělnickému Kladnu. Mně se líbilo jak stavěli na svých odchovancích a stejně jako Litvínov dali našemu hokeji tolik hvězd. Je mi smutno při pohledu na ligovou tabulku když vidím jak jsou na tom tahle dvě mužstva.
Ale uhnul jsem od tématu. Souhlasím s Vámi, že Zábrodskému nikdo nic špatného nedokázal, tedy co se týče zničení fantastického hokejového mužstva a hlavně lidských osudů. Jiné to bylo v aféře Sazka, kde se kvůli penězům zapletl do podvodů. Nejen on, ale i vždy čestný Karel Gut, Franta Tikal i mnou obdivované Kladno a další, paměť už mi úplně neslouží Ale pamatuju na splácané mužstvo v roce 1961, kdy dlouholetý kapitán Gut zůstal doma. Poprvé v historii jsme porazili na mistrovství světa Rusáky a Gut ve své kariéře jako hráč nezískal ani ten titul mistra Evropy.
Zase jsem od tématu. Útěk \\\"Vovky\\\" (v roce 1966?), když nejdřív inkasoval od Motorletu zálohu jako budoucí trenér a zmizel. Jestlipak ty peníze někdy vrátil?
Rodina Zábrodských prý před příchodem komunistů k moci ovládala československý hokej. Možná je to přehnané tvrzení, nevím, byl jsem v plenkách. Ale v každém případě hráli velkou roli. Určitě někdo z vedení hokeje před rokem 1948 si pořídil rudou knížku a zaujal místo těch, kteří s komunisty nehráli. Ve všech oborech to bylo. Někdy to byla touha po moci, někteří ti lidé i chtěli pomoci, nelze se na ty lidi dívat šmahem. Lidské osudy jsou různé. Vždyť jsme to asi v menším prožili po roce 1989. Prostě se převratem nevymění v národě lidi. Napadl mě osud vynikajícího herce Václava Vosky. Ten se hodně angažoval v roce 1968, snad nejvíc ze všech umělců, kteří o tom dnes halasně mluví. Podepsal 2000 slov, byl poslancem České národní rady za KAN. Po roce 1968 člověk do kotelny. O to, že jsem i já mohl tohoto velikána srovnatelného s Högrem, Štěpánkem a dalšími, vídat v Městských divadlech ještě další léta, se údajně zasloužil Antonín Kapek. Znali se ze Spartaklubu. Voska - Kapek. Spojovat tahle dvě jména je pro většinu pamětníků asi nehoráznost. Nevím. Mám doma programy z Komorního divadla, dodnes se na ta představení pamatuju.
Myslím, že pro režim by byl úžasný proces s primadonami a v čele by byl Vladimír Zábrodský. Museli se spokojit s Božou Modrým, který už byl mimo reprezentaci. Věděl otec Zábrodský na někoho něco a zachránil svého syna před kriminálem? Je to jen můj nápad, možná blbej. Ovšem pokud by na tom bylo něco pravdy, vysvětlilo by to mlčení Vladimíra Zábrodského. On skutečně na všechny dotazy odpovídá, že nikoho neudal a o ničem neví. Tenhle nadprůměrně vzdělaný člověk něco musí vědět. Je mu stydno? Chrání památku svého otce? Má už svá léta, neměl by si vzít do hrobu to co ví. Neříkejte mi, že to je blbeček, který neví proč snad na rok nebo dva zmizel z hokeje, pak se objevil ve Spartě (tedy Spartaku Sokolovo) jako trenér i hráč. A roce 1955 byl najednou v reprezentaci. Já si nemyslím, že někoho udal, protože nebylo co udávat. Ti kluci nebyli odsouzení za to, že snad někdo chtěl emigrovat. Nakonec se vrátili z ciziny kromě dvou a emigrace v roce 1950 už byla hodně těžká. jenom ho někdo prostě zařadil mezi ty, kteří do basy nepůjdou. A nebyl sám. Třeba Charouzd byl mistrem světa 1949 a už na olympiádě v Oslo 1952 hrál na nároďák. Ovšem to byl mladíček, Zábrodský byl celebrita.
Pocházím z Podolí a moje máma se znala s paní Roziňákovou a hodně si s ní povídala ve frontách na maso. A tak jsme věděli, když se Roziňák vrátil z kriminálu. On skutečně nevěděl proč byl zavřený. Měl čerstvě narozeného syna a ani na okamžik ho nenapadlo, že by mohl emigrovat. Do té hospody, kde je sebrali, šel jenom proto, že to slíbil a ve výčepu si dal pivo aniž si svlékl kabát. Zábrodský v té hospodě nebyl, protože do hospody nechodil, Modrý tam taky nechodil a jak dopadl. Roziňáka s Bubníkem po propuštění vzali snad do Motorletu, měli hrát, Štvanice byla narvaná, někdo to nedovolil, diváci tu dřevěnou stavbu málem zapálili. Jestli nebude hrát Roziňák, dáme vám na čumák. Byl jsem malý kluk a tohle se mi líbilo. Bubníka vzali v Bratislavě, Roziňákovi nabídl místo ve Spartě sám Zábrodský. Roziňák o tom říkal, že nikdy Zábrodského nemiloval jako člověka, ale jako s hokejistou si s ním mimořádně rozuměl. A protože s nálepkou kriminálníka těžko hledal práci a za amatérský hokej i tenkrát byly nějaké peníze, nabídku přijal. A zároveň i místo v ČKD, kde byl schovaný mimo sezónu jako skladník nebo co a lidi ho milovali. Já jsem se v roce 1962 dostal do ČKD - ne jako zaměstnanec - jako zeměměřič jsme tu dělali jakési důležité plány. Mnohokrát jsem ho tam viděl s neustále rozzářeným oblčejem (jako Jágr) a stejný byl i v ligové Spartě. V den svých 40.narozenin byl zraněný, seděl na spařťansé střídačce a pukem mu rozbili hlavu. Skončil, tuším, ve svých jedenačtyřiceti a to už \\\"šéf\\\" dávno ve Spartě nebyl.
Jestli jste tenhle text dočetl až sem, děkuji Vám. Každý má na věci svůj pohled, já, Vy, Gustav Bubník a další. Komunismus nám vzal hodně, ale důležité je neztratit nadhled. A hokej se z toho vyhrabal taky, i když ty obrovské úspěchy mohly být o hodně dřív. Bolševici zničili celou jednu generaci, možná i dvě.
Přeji Vám, aby Vás poslouchal počítač, viry se Vám vyhýbaly, hodně zdraví.
A pište hodně o muzice, v tom jste opravdu špica!
Václav Víšek
|
Reakce na komentář...
""
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články