Komentáře ke článku:
Do Metropolitní opery přes žižkovské kino
Komentář ze dne: 18. 12. 2007 14:32:18
Autor: Ivan Cafourek
Mail: Ivan.Caf@seznam.cz
Titulek:
| Je to prostě paráda. Když jsem se na stránkách MET o téhle možnosti dočetl, říkal jsem si – bez velkých nadějí – kéž by i u nás. A je to tady. Operní přenosy z MET můžeme už nejen poslouchat na Vltavě, ale navíc vidět, což je v dnešní době inscenačních bouří neméně důležité. Vím, že dost našich operních nadšenců za současnými inscenacemi jezdí, hlavně do Vídně, Salzburgu, Drážďan, Mnichova, Lipska, i do Bayreuthu na Festspiele se daří - obvykle po mnohaletém čekání - sehnat vstupenky; Amerika je ale přece jen trochu víc z ruky než kino Aero a přímý přenos je zkrátka přímý přenos, i když prakticky každou inscenaci z MET si po kratším či delším čase můžeme koupit na DVD. Příspěvek kina Aero také ještě víc zdůrazňuje nemohoucnost České televize, která se opery zjevně bojí – na rozdíl od polské TVP Kultura, jíž se skoro daří držet krok se skvělými programy Arte, ZDF Theater, 3Sat a dalšími; proč to v Polsku jde a u nás ne?
Počin kina Aero přišel ve správnou dobu – opera je dnes tak živá a aktuální, jako už dlouho ne. Vznikají vynikající inscenace opírající se o skvělé dirigenty, nebývalé množství kvalitních zpěváků (každý a každá pochopitelně zároveň úžasně zpívá, úžasně vypadá a úžasně hraje) a hlavně o správně svéhlavé režiséry – právě na ně se dnes nejvíc volá bravo i bučí. Režiséři si dovolují věci, nad kterými můžeme kroutit hlavou nebo je nadšeně přijímat – mohou vynechat postavu Paši Selima v Únosu ze serailu či moře v Peteru Grimesovi, použít helikoptéru a postavy ze Star Wars v Benvenuto Cellinim, umístit děj La Finta Giardiniera do zahradního oddělení hypermarketu, nechat Paminu a Tamina projet vodou a ohněm v automobilu, doprovodit Oresta na Krym pravými ruskými matrjosy s garmoškou a balalajkou, přesadit Parsifala do africké vesnice nebo před Hanse Sachse postavit počítač. Pro někoho zrůdné, pro jiné motivující a opeře nový život vdechující nápady. Operní režisér pracuje s obecně známými symboly, ale ne jako s povrchním pozlátkem, je to pro něj jedna z cest jak hledat to nadčasové, co opera může přinést dnešnímu divákovi. A zaplaťbůh, že se nad takovými inscenacemi můžeme pohádat a ne jen tiše mezi svými kritizovat jeden oficiální názor, zaplaťbůh, že na ně můžeme jezdit, zaplaťbůh, že je můžeme vidět často live na satelitních televizích (naposledy 7.12. Barenboimův a Chereauův Tristan z La Scaly na Arte), zaplaťbůh, že se do toho pustili i v kině Aero – i když zrovna MET je tradičně velmi puritánská. Jen ta Česká televize mě vážně mrzí, ale zřejmě stále žije v názoru, že opera je cosi výlučného, elitářského, jen pro zanedbatelný okruh diváků, je třeba jí „rozumět“ atd. Snad se to časem změní.
|
Reakce na komentář...
""
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články