 | |
| |
| Týdenní komentáře |
Rock 1967 aneb o čtyřicátinách květinových dětí
Mít hudební rozhlasovou stanici, letos bych přesně věděl co hrát: od ledna až do prosince to, co právě před čtyřiceti lety. Beatles, Pink Floyd, Cream, Jimiho Hendrixe, Rolling Stones, Janis Joplinovou, Boba Dylana, Donovana, Doors, Jefferson Airplane, Otise Reddinga, Arethu Franklinovou, Mamas and Papas a tak dále. ...více
| | 2 komentáře |
|
| | |
| Týdenní komentáře |
Stokrát nic a my, neumořitelní občanští oslové
Připadá mi, že většina pražských tramvajáků nás vozí, jako kdyby to ukradli. A nebo i staré tramvaje na kliku jezdily přískokem a brzdily jak před padlým stromem? Zaručeně ale nezůstávaly stát na konci nástupního ostrůvku jako ty dnešní. Jednou to rozčílilo Ludvíka Vaculíka, načež ho nějaký čtenář technicky a nadřazeně poučil, proč to tak musí být. A je to tak pořád. Přitom Praha má 185 000 důchodců a 46 000 lidí, co jsou tělesně všelijak poškození a mají na to průkaz. Tím si ovšem tramvaj nepřivolají ani o metr, natož o dvacet. ...více
|
|
| |
| |
| Týdenní komentáře |
Zakřiknutý, ale statečný svědek Václav Neckář
Koho by nezajímalo, jak komunističtí estébáci pronásledovali slavné zpěváky? Mně nejvíc vrtá hlavou, kdo vymyslel plán, jak zostudit Martu Kubišovou, znemožnit jí zpívat a vykázat ji na okraj společnosti. Že by na to přišel bodrý JUDr. František Hrabal, tehdejší ředitel Pragokoncertu? Bylo sice veřejným tajemstvím, že tato agentura sloužila i jako filiálka StB, ale tak náročná svinstva patrně chystali odborníci. Hrabal výsledky jejich práce, údajné pornografické záběry Kubišové, ukázal Vondráčkové a Neckářovi, Martiným partnerům z tria Golden Kids. ...více
| | | 6 komentářů |
| |
| |
| Týdenní komentáře |
Čunek může vládu opustit, novinář své svědomí ne
Po mých hudebních pořadech občas zůstává v klubech pár lidí, abychom si večer protáhli povídáním o muzice. Poslední dobou se ale stalo v Rokycanech, na Vsetíně, v Rožnově, Svitavách a Litomyšli, že si chtěli povídat o Jiřím Čunkovi; co se o něm píše a co na to já. Nic kloudného jsem jim neřekl. Rozpačité se mi zdálo i to, co jsem měl čas si doma promyslet a v klidu napsat. I tentokrát jsem proto s tématem svého sloupku radši čekal až do víkendu, co kdyby se stalo něco důležitějšího nebo aktuálnějšího. Jenže v sobotních denících se zase hodně psalo o Čunkovi a v neděli o něm na Primě mluvil prezident, zatímco Čunek seděl v ČT mezi těmi, kteří se vyjadřovali k romským problémům.
...více
| | 8 komentářů |
|
| | |
| Týdenní komentáře |
Mezi Andersonovou, Klausem, Urbanovou a Martinů
Od jedné okouzlené duše ke druhé může být někdy blízko, jen pár stanic metrem. Sotva jsem ve čtvrtek večer vešel do Kongresového centra, uviděl jsem Pepu Rauvolfa. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, analytik avantgardy nemůže chybět na koncertu Laurie Andersonové. Stejně jako další kritik Petr Vizina, kterému jsem tu ostatně vracel vypůjčené CD Life On A String. Zato Honzu Jeřábka jsem neviděl dávno a jeho usměvavou tvář mám v paměti nakreslenou spíš z debat v antikvariátu a jeho písničkářských začátků než z dnešní pověsti předního grafologa. ...více
| | 1 komentář |
|
| |
| |
| Týdenní komentáře |
Co s nádhernými hlasy v současné rockové hudbě?
Nejenže svým tenorem obsáhl čtyři oktávy, zhruba dvakrát tolik co jiní zpěváci. Během jedné písně měnil tempo, rytmus a hlasitost jako snad nikdo v rockové historii, ještě dramatičtěji než Freddie Mercury nebo Roy Orbison. Přesto si na jméno Jeff Buckley většina rockových posluchačů nevzpomene. Ani dnes, deset let poté, co 29.května 1997 odešel navždy. ...více
| | | 5 komentářů |
| |
Nejčtenější články