Týdenní komentáře |
Trojí foto umělců
Lednové noviny byly plné pětadvacátého jubilea Charty 77 i Anticharty. Z duše mi promluvil předseda Senátu Petr Pithart, když napsal, že nejde o plošné seznamy,ale o jednotlivé lidské příběhy.Svůj příběh si pamatuji takřka po hodinách. Ve středu 12. ledna jsem jel na desátou do porodnice na Albertově. V tramvaji jsem četl Rudé práv o s článkem Ztroskotanci a samozvanci, prvním jmenovitým útokem proti těm, co Chartu podepsali. Zamrazilo mne nadvakrát: protože se tam spílalo některým mým přátelům i proto, že jsem sám tři týdny předtím, pět minut od porodnice, v bytě Petra Uhla odmítl Chartu podepsat. ...více
| |
| |
Týdenní komentáře |
Okopávaný Kvašňák ŘEKL BYCH
Fotbalista Andrej Kvašňák tak vynikal, že na něho soupeři nasazovali osobního hlídače, jenž ho soustavně okopával. Tak, aby z toho sice nebyla penalta, ale aby Kvašňáka otrávil. I Kvašňákův syn Miroslav ve své profesi vyniká. Mj. patří k jediným dvěma Čechům, kteří absolvovali Královskou vojenskou akademii ve Velké Británii. V policii i v armádě zastával vysoké funkce. A dlouholetého osobního okopávače má zřejmě také: novináře Jana Gazdíka.
...více
| |
| |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Vyšla kniha
Stoilovovo nakladatelství Torst vydalo knižní výběr mých komentářů z let 1994 - 2000 pod názvem Načerno v Českém rozhlase.
Na konci knihy je dvaadvacetistránkový rejstřík všech osob, o nichž je v komentářích jakákoli zmínka. Kniha má celkem 580 stran, poslední komentář je z 27.června 2000. Komentáře vybíral nakladatelský editor Jan Šulc, graficky knihu upravil Vladimír Kodeš.
...více
| 1 komentář |
|
| | |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Dolování špetky selského rozumu
Jiří Černý (1936) byl zpočátku sportovním novinářem. V bigbítové éře se stal jedním z nejpozornějších a nejchápavějších publicistů zabývajících se novým hudebním fenoménem – populární hudbou své doby. A to přesto, že se ještě v univerzitních novinách rock´n´rollu Billa Haleyho vysmál, coby „jazzové dechovce“. Nikdy se na rozdíl od většiny mladších kolegů publicistů neorientoval výhradně na rockovou scénu. Písňovou tvorbu soudobého popu sledoval v širokých souvislostech, bez všeobecné soustředěnosti na anglo-americkou scénu. Posléze se stal v poslední třetině minulého století snad nejvýznamnějším ovlivňovatelem vkusu tuzemských mladých posluchačů populární hudby. ...více
|
|
| |
| |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Recenze Rock&Pop Jméno Jiřího Černého lze jistě bez nadsázky považovat za pojem mezi hudebními publicisty: ovšem jeho komentáře pro Český rozhlas mají mnohem širší záběr, než představuje pouze oblast populární hudby. Když kdokoliv vykročí z parkety, na které se celá léta pohybuje a na niž jsou od něj všichni zvyklí, vždy to vede alespoň nepřímo k úvahám, zda by přece jen nebylo lépe víc myslet na osvědčené heslo o ševci, která se má držet svého kopyta.
...více
| |
| |
| |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Měsíc, kdy v Indiánské zóně leze mráz po týpí
Zase to všechno dopadlo jinak, Ten víkend, kdy v T. koncertovala Vltava a romská kapela Álom, se jela Jizerská padesátka a tam jsem musel. Pravda, porazil mě i David Vávra z týmu Sklepovští Sršáni (vida, co pan architekt všechno umí!), ale aspoň jsem cestou do Liberce dočetl „špalek“ rozhlasových komentářů Jiřího Černého nazvaný Načerno v Českém rozhlase. Dovolte osobní úvod. ...více
|
|
| | |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Recenze Literární noviny, č. 11
Nakladatelství Torst vydalo vzrůstem nejvyššímu hudebnímu publicistovi a kritikovi JIŘÍMU ČERNÉMU sloupky, jež v letech 1994-2000 psal pro Český rozhlas, nejdřív v Hradci Králové a pak pro stanici Praha (Načerno v Českém rozhlase, Praha 2000, 580 s., 444 Kč). Prahu poslouchám jen zcela výjimečně, vlastně jen ocitnu-li se mimo Prahu, proto jsem o existenci Černého pravidelných komentářů věděl jen mlhavě, i když jsem si přestavoval, že někam snad ještě píše, byť mně neznámo kam. A vlastně mi bylo líto, že se mi z obzoru Černý ztratil, protože on, ještě spolu s Janem Rejžkem nebo Josefem Vlčkem, mají pro mou generaci zvláštní význam ...více
| 1 komentář |
|
| |
| |
Kam za Jiřím Černým |
Recenze Kulturní magazín Asi nejznámější český hudební publicista Jiří Černý je autorem či spoluautorem knih Zpěváci bez konzervatoře, Poplach Beatles, Hvězdy světových mikrofonů, Hvězdy tehdejších hitparád, podílel se na třídílné Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby. Koncem loňského roku vydalo nakladatelství Torst pod názvem Načerno v Českém rozhlase knížku jeho rozhlasových komentářů. ...více
| |
| |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Recenze Svobodná Evropa Nebývá zvykem na tomto místě psát recenze, natož literární, natož na dílo autora, kterého počítáte do kruhu přátel s nadějí, že jedná se o počítání i z druhé strany. Nicméně : nevím je-li to dílo, jakože je, nevím, zda se jedná tak úplně o knížku, přestože tak na první pohled vypadá. Má obal, desky, stránky, číslování, rejstřík, a tak vůbec, písmena nevyjímaje. Jenže se jedná o slovo psané vzduchem či do vzduchu. Rozhlasové texty Jiřího Černého s titulem Načerno v Českém rozhlase jsou souborem, a proč se bát samotné vznešenosti – konvolutem, nebo-li spisy společně stočené, svázané, svitek, jak poučí slovník naučný. ...více
| |
| |