| Kam za Jiřím Černým->Články v novinách |
Přátelství Jiřího a Jana (V&W)
Číst Voskovce a Wericha je duševní potěšení. Slyšet jejich hlasy je však přímo tělesná rozkoš.
Ledacos z toho, o čem si na tomto dvojdisku vyprávějí, bylo už popsáno i jinde; něco i přesněji. Ale povzdech, váhavé odmlčení, podiv, uchichtnutí, nevěřícnost – v těch je tolik podtónů, tolik nejhlubší zvukové pravdy, že na ně žádná grafická nápodoba nestačí.
...více
| |
| O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Kouzelný ostrov je plný pokladů
Aby světový tenorista slavil jednasedmdesátiny (!) v plné hlasové formě na jevišti, natož v Metropolitní opeře, to se téměř vymyká nejen divadelní historii, ale i zákonům laryngologie. Pro Plácida Dominga, který na této scéně prvně stanul už v roce 1966, přitom bylo tamní sobotní představení barokního pasticcia Kouzelný ostrov přirozené jako třeba jeho „výlety“ do barytonových rolí. ...více
|
|
| |  |
| |
| |
| O kultuře a hudbě->Hudební nahrávky |
Bez swingu to není nic
Slavní rodiče nebývávají pro začínajícího zpěváka žádná výhra. Synové Franka Sinatry, Boba Dylana nebo Leonarda Cohena by mohli vyprávět.
Ondřej Havelka si ale nikdy nestěžoval. Snad i proto, že umělecké obory, ve kterých jeho rodiče vynikali, jsou přece jen o kousek jinde: Libuše Havelková byla herečka, Svatopluk Havelka skladatel vážné hudby.
...více
| | | 3 komentáře |
| |
| O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel |
Faust jako divadelní šperk
Ten okamžik je příznačný pro zvnitřnělý, obdivuhodně přirozený projev titulního představitele i pro celé pojetí Fausta v newyorské Metropolitní opeře, které bylo v sobotu přenášeno do celého světa: německý tenorista Jonas Kaufmann po hlavní árii a polnicově kovovém vysokém c usedá zády k publiku a vzhlíží k Markétinu domu. ...více
|
|
| | |
| O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel |
Flemingové se dotkl Mesiáš
Händelova Rodelinda v Metropolitní opeře oslnila dokonalými hlasy, méně už scénografií. Brzdil ji i kůň. - Z dvaačtyřiceti oper barokního mistra Georga Friedricha Händela (všech na italská libreta) se popularitě jeho nejslavnějšího oratoria Mesiáš vyrovná jen árie Ombra mai fu z Xerxese. Přesto sobotní přenos Rodelindy z Metropolitní opery připomněl Beethovenův výrok, že Händel ze všech nejlíp dosáhl velkého účinu jednoduchými prostředky.
...více
|
|
| |
| |
| O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Nesnadná cesta divadelních Pražanů k Philu Glassovi
Když psal Philip Glass svou druhou operu Satyagraha, bylo mu málo přes čtyřicet. Předchozí šestihodinový (!) Einstein na pláži sice vynesl americkému minimalistovi zajímavou pověst, ale i chudobu. Živil se jako instalatér a taxíkář. Vtom přišla nabídka od města Rotterdamu. Jediná podmínka: musí to být „normální“ opera. V září 1980 tam pak měla Satyagraha premiéru. Reprezentativním dílem soudobé hudby se ovšem stala především díky inscenacím v Londýně a newyorské Metropolitní opeře (2007-8). Odtud se v obnovené podobě se stejnými inscenátory dostala v sobotním přímém přenosu do 1600 kin v 54 zemích včetně Česka. ...více
| |
| |
|
|
|
Nejčtenější články