| Týdenní komentáře |
Blázen, Rath, král a kat
S komunistickým bludem Vojtěcha Filipa (LN, 20.10.), že Jan Rejžek o sobě tvrdí, že je kritikem a přitom nikdy nic nedokázal, to vezmu zkrátka. Rejžek nemusí nic tvrdit. Patřil k hlavním autorům Dorůžkovy i Titzlovy Melodie, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (kde je mu, samozřejmě, věnováno heslo), moderátorům prestižních festivalů (Valašský špalíček, Lipnice). Kolik jiných kritiků dokáže uvádět přímé televizní přenosy zahraničních hudebních událostí? ...více
| | | 9 komentářů |
| Týdenní komentáře |
Americká 2
Že prý je to k nim trochu z ruky, varoval mě filmový esejista Jiří Cieslar před návštěvou Americké dvě, kde sídlí redakce nového kulturního týdeníku A 2. “Já vím přesně, kde to je,” pravil jsem jakoby nic. Pak jsem vytáhl trumf: “O tom domě vám mohu vyprávět.” ...více
| | | 6 komentářů |
 | |
| Týdenní komentáře |
Lennonova šance lásky
I mladší z obou jeho synů, Sean Ono Lennon, včera slavil už třicetiny. Johnovi by stejný den bylo pětašedesát – kdyby ho před čtvrtstoletím, 8.prosince, v New Yorku nezastřelil pětadvacetiletý psychopat. Klaun Boris Hybner si mi tehdy posteskl, že John už naší generaci neporadí, jak žít po čtyřicítce; snad měl přitom na mysli někdejší Johnovo udivené: „Najednou je vám třicet, a přitom toho máte ještě tolik udělat.“
...více
| | 2 komentáře |
|
| | |
| Týdenní komentáře |
První načuhoval Železný
Už dlouho se mnou žádný článek nezatřásl tak, jako Žaluji kulturní marťany (LN, 1.9.). I když nevylučuji, že autorovi Janu Lukešovi někdo poradí, ať si nestěžuje na nedostatek peněz v ČT a sežene si pro hosty své literární revue 333 mecenáše, případně ať si při Vyvolených a Big Brother místo studu „jakým ubohostem ty peníze slouží“ přepne na jiný program, ostatně že to nejsou peníze „daňových poplatníků“. Nebo že se polemika zvrhne v oblíbené derby Skutečná pravice versus Klub pravdy a lásky. ...více
| | 7 komentářů |
|
| |
| |
| Týdenní komentáře |
Jejich nervózní podzim
Zapřísahaje se lidem, premiér Paroubek hřímá na Kalouska a Topolánka, že jim jde o koryta. Ztrácíte nervy, kontrují oni. Jakoby je sami neztráceli. A nejen oni. Do voleb blízko a kdo věří preferencím, panikaří. Já ne. Jestliže podle jedné agentury vede ODS nad ČSSD ani ne o šest procent, a podle druhé o dvanáct, neberu průzkumníky veřejného mínění vážně. Ostatně pamatuji, jak předvídali parlamentní budoucnost důchodcovskému chroustožroutovi. ...více
| | | 14 komentářů |
| Týdenní komentáře |
Nevzdávej se radosti
Jakmile vám pořadatelé festivalu Divadlo dají na krk obojek s plackou VIP, jste skřivánek, který „nevorá ani nic neseje, předce si v povětří zazpívá vesele“. Nic nemusíte recenzovat, a jen si po Plzni chodíte, kam vás neodbornické srdce táhne. ...více
| |
| Týdenní komentáře |
Blues pro Kalandru
Petr Kalandra při koncertech rád vysvětloval, co je blues. 1.Když dotyčný nemůže sbalit holku. 2.Když už ji má a zase se jí nemůže zbavit. 3.Když nemá peníze ani na ženskou, ani na chlast. Drsněji by to nenahrnul ani nevidomý chicagský černoch. ...více
| | 1 komentář |
|
| | |
| Týdenní komentáře |
Robot fízloměřič
Tzv. neprozřelá veřejnost prý neví, kdo byli spolupracovníci StB. Jan Rejžek ví: „žádní bretschneiderové, ale naši kámoši a známí.“ Ukazuje to ve zdejším diáři (1.9.) na člověku, který mu připravil „jeden z největších polistopadových šoků“. Na Škvoreckého „tajnosnubném“ příteli Lubomíru Dorůžkovi, „jemuž Jiří Černý složil laudatio k ceně F.X.Šaldy…“ ...více
|
|
| |
| |
| Týdenní komentáře |
Kohout fušersky zaříznutý a Solidarita zapomínaná
Jen Sherlock Holmes by objevil převratné novinky ve svazácké a komunistické, časopisecky i knižně podrobně popsané minulosti Pavla Kohouta. Každý má ovšem možnost si Kohoutův život a dílo vyložit po svém. V sobotu to zkusil i Ondřej Horák (LN, Angažované tance Pavla Kohouta). V poslední větě svého článku vytkl spisovatelovým rozhovorům z poslední doby „ustálenou rétorickou figuru – zatímco literární úspěchy a kladně vnímané občanské postoje jsou Kohoutovy, Kohoutovy chyby jsou omyly generačními a v historickém kontextu vlastně pochopitelnými.“ Vtipně řečeno. Bohužel nevím, jak se Horák k tomuto pocitu dostal. A téma by to mohlo být podstatné. Nejen pro Kohouta a někdejší komunisty, ale pro každého, kdo kdysi něco zkřivil. Ani já dodnes nevím, nakolik se za báchorky, co jsem do svých třiadvaceti let napsal do Československého sportu o profesionálech, mám stydět jenom sám. ...více
| | | 3 komentáře |
| |
| Týdenní komentáře |
Poděkování létu, kolu, Podluží a Luboši Svatošovi
Jako kluk jsem miloval knížku Ze švédské samoty do USA. Gunder Hägg v ní popisoval, jak překonával světové rekordy. Líbil se mi jeho dlouhý krok na jezerní hrázi a občas jsem se vážil. Na jeho 68 kilo jsem to nikdy nestlačil, kilometr jsem nezaběhl ani pod tři minuty a ve Skandinávii jsem nebyl dodnes. Ale vysněnou hráz jsem našel. Táhne se k Lužicím málem až od mutěnské silnice. Na rybnících vlevo plavou kachny, husy a labutě, vpravo krouží volavky a uprostřed se Kyjovka tváří jako čůrek, který jen omylem skoro vytopil vily, jimž starousedlíci přezdívají Onasisov. ...více
| | | 2 komentáře |
| |
Nejčtenější články