| Týdenní komentáře |
Na známkách a na zdech bych prezidenta oželel
Za protektorátních večerů mi maminka spiklenecky zpívávala „v sídle slavných českých král dlí tatíček Masaryk“ a když mě hned po válce vzala do Národního na Libuši, zvědavější než na Libuši (Marie Podvalová) a Chrudoše (Vilém Zítek) jsem byl na prezidenta Beneše.
Dětství se člověk hned tak nezbaví. I když si pak dopuštěním osudu s prezidenty tyká. (V prvotním Občanském fóru si totiž tykal každý s každým.) A třebaže mi historikové Antonín Klimek a Tomáš Pasák – ti především – věcně rozložili mýty o Tatíčkovi, Budovateli i sídle králů na pravdy, polopravdy a bludy, prezident pro mě byl pořád pan prezident.
...více
| | | 26 komentářů |
 | |
| |
| Týdenní komentáře |
Pavarotti by vedl i hitparádu radosti
Abych před šestnácti lety nějak zdůvodnil, proč popsat o Lucianu Pavarottim celou stránku Rock & Popu, zaštítil jsem se neoddiskutovatelným prodejem tenoristových alb. Tři trůnila v britském žebříčku pětadvaceti nejprodávanějších CD; Essential Pavarotti II dokonce hned za vedoucí Metallikou, tehdejším božstvem nejtvrdšího rocku.
Výmluva to byla průhledná. Samozřejmě mi nešlo o hitparády, ale o radost z Pavarottiho a ze zpívání vůbec.
...více
|
|
| | |
| Týdenní komentáře |
Pražský magistrát a kumšt jako houska v regále
I když mě obrazy Jindřicha Štyrského okouzlily, z Domu U Kamenného zvonu jsem nedávno nevycházel na Staroměstské náměstí úplně šťastný. Skoro jsem se cítil provinile. Protože objevnou Štyrského výstavu vymyslel umělecký historik Karel Srp ml. Před vernisáží však byl z místa ředitele Galerie hlavního města Prahy odvolán – a já proti tomu tehdy v květnu ani nepípnul. ...více
| | 3 komentáře |
|
| |
| |
| Týdenní komentáře |
Petr Žantovský, radní pro všechny příležitosti
Masarykovo demokratické hnutí navrhlo Petra Žantovského do Rady právě vzniklého Ústavu pro studium totalitních režimů. Absurdnějším a horším tipem už není ani komunistická exposlankyně Jitka Gruntová, kterou navrhl Český svaz bojovníků za svobodu. Průzračnost své osobnosti bezděčně vystihla už 26.5.2006 v Haló novinách článkem Jen místo pro další vyvolené a semeniště další nenávisti. V ústavu, který tehdy označila za „zbytečný a nesmyslný“, teď chce spolurozhodovat. Jestli přitom sama sebe považuje za „další vyvolenou“, za „semeniště další nenávisti“ nebo za obojí dohromady, je možná pikantní, ale nedůležité. ...více
| | | 7 komentářů |
| |
| Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč |
Jiří Černý Petru Žantovskému (Dokumenty 2)
Otevřený dopis Petru Žantovskému
(Viz Melodie 3/1985, str.12) Koncem roku 1983 byla celá tehdejší redakce Melodie vyměněna sestavou početně neúplnou, neschopnou naplnit časopis ani kvantitativně (opožděné odevzdávání materiálů tiskárně, volná místa na stránkách, převětšené fotografie), ani žánrově (nepřítomnost recenzí desek a koncertů, tedy rezignace na základ odborného časopisu), ani co do nejprostších požadavků novinářského řemesla jako jsou způsobilost zkorigovat články věcně a stylisticky, posoudit odbornost spolupracovníků, orientovat se v nejzákladnějších jménech světového hudebního dění alespoň tak jako čtenářské zástupy. Nezkoumat „jak k těmto změnám došlo“ znamená připustit, že víc než lidský mozek je jakési nepoznatelné démonium, jehož náhlému burácení se musíme beze slova podvolovat. To jako svéprávný občan považuji za nesmysl.
...více
| | | 3 komentáře |
| |
|
| | |
| Týdenní komentáře |
Jedna paní povídala a ministr vyhodil ředitele
Na odvolání ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka tehdejším ministrem kultury Martinem Štěpánkem mi nebylo nic - snad kromě toho spěchu – divného, dokud Štěpánek nezačal své kroky zdůvodňovat. Když si přitom vypomohl také nespokojeností některých herců, silně mi to páchlo drbárnou. Cožpak ve své herecké kariéře nikdy nezažil žádné kolegy, kteří kritizovali divadelní ředitele? ...více
| | 1 komentář |
|
| |
| |
Nejčtenější články