| Týdenní komentáře->Lidovky |
Který charakter nezabloudil v sametovém labyrintu?
Přestože jsem od 22.listopadu 1989 pracoval v krizovém štábu Občanského fóra, uváděl pár demonstrací a jakoby tedy „byl u toho“, při čtení pětisetstránkového Labyrintu revoluce (oceněného v soutěži Magnesia Litera jako Kniha roku 2003) si často připadám jako pošťácký kůň s klapkami na očích. Jsem za to vděčný jejímu autorovi Jiřímu Sukovi, jemuž bylo tehdy třiadvacet a ještě studoval historii. Po revoluci začal s několika vrstevníky zkoumat „aktéry, zápletky, a křižovatky jedné politické krize“. Pár hodin zpovídali i mě. ...více
| |
 | |
| Týdenní komentáře->Lidovky |
Proč bychom se netěšili - a trochu se i nekamenovali
Předvčerejší sobota byla jak vymalovaná, už z okraje Prahy jsem viděl až na Bezděz. A z čiré radosti jsem si ji také vyhradil pro Bedřicha Smetanu. Už jako teenager jsem nadšeně hulákal Kecalovy árie. Duet s Jeníkem jsme si s kolegou Leo Jehnem dokonce střihli i v zákulisí Bratislavské lyry. Pak už mé smetanovské vášně snášela jen batolící se dcera, které jsem před spaním přezpívával hitparádu z Prodané nevěsty. Oblíbila si Vaškovo koktání a sbor o pívečku, věru nebeském daru.
...více
| |
| |
|
| | |
| Týdenní komentáře->Lidovky |
O unií, harmonií a srdci Pavla Nedvěda
Od 3.června vím, že ochrnout se dá za pět minut. Z našeho podkroví bez výtahu mě do noční sanitky už doviklali jako menhir. Zůstal mi jen rozum a řeč.
Na neurologii v Kateřinské jsem byl v krásné společnosti: přes ulici od rodného domu Emmy Destinnové, nedaleko pokoje 129, kde dodýchal Bedřich Smetana, roh od ústavu, v němž žil léta na lůžku básník Oldřich Wenzl. Provzpomínal jsem se ke svítání. Oknem mi ukázalo stromy narostlé jak dům a na stropě skvrnu zaschlou do podoby mužského obličeje ze zámeckých sgrafit v Litomyšli. Mezitím mi lehounce ožily nohy a ruka. Pravá. Za pár dní už s ní šlo nasadit si sluchátka a ladit walkman.
...více
|
|
| |
| |
| Týdenní komentáře->Lidovky |
Grebeníčkova nenávist zastínila Ransdorfovy vidiny
Dobře, že si opět zvolili do čela gottwaldovského Grebeníčka a ne husákovského Filipa nebo dokonce šmeralovského Ransdorfa. Dobře pro komunisty i pro nás, demokraty. Jejich pevné voličské jádro se utvrdí v tom, že náš stát je „polodemokratický“ a i ten „Špidlové likvidují“. A my ani pod vlivem Ransdorfovy vzdělanecké výřečnosti nepodlehneme iluzi, že se změnili k lepšímu a že v nich nenávist a touha po odvetě za listopadovou porážku v roce 1989 vychladla. ...více
| |
| |
Nejčtenější články