O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel |
Lepší Brzobohatý než chudší Quinn
(Jako vzpomínku na zesnulého herce zařazuju úryvek ze své dávné recenze muzikálu Zorba, který tehdy uvedlo Hudební divadlo v Karlíně.) Nevím, jak tu definici posoudí krajní liberálové, ale Zorbův filmový příběh je vlastně střetnutím volného trhu s volným duchem. Dělník Zorba se vrací z Ameriky na rodnou dědinu a protože chce svým krajanům pomoci, staví s nimi lanovku na svoz kmenů. Nadchne pro ni i spisovatele Nika, nakonec „investují“ všichni. Když se lanovka při slavnostním zahájení zřítí, všichni jsou na mizině. Do nastalého drtivého ticha začne Zorba pomalu tančit a nezničitelnou živočišností strhne i ostatní. Aneb i cesta může být cíl a radost ztroskotanců ze vzájemné pospolitosti je víc než ušlý zisk. Ve filmu je krásných scén řada, ale Quinnův tanec Řeka Zorby se stal pojmem. Hemingwayovská životní vůle ze Starce a moře, zbavená ale patosu osamělosti a zradostnělá schopností okamžitě k sobě přimknout i bázlivé. ...více
| |
| |
O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Glen Hansard vydal nové album, s nímž přijíždí do Archy Když Glen Hansard dostal v roce 2008 spolu s Markétou Irglovou Oskara za nejlepší filmovou píseň Falling Slowly, pár novinářů utrousilo, že ale výnos filmu Once byl podle hollywoodských měřítek sotva průměrný. Zato osm nejprestižnějších muzikálových trofejí Tony, které nedávno získala broadwayská inscenace, vzniklá podle filmu Once, se už nedá zpochybnit ani účetně: Once si na sebe vydělává rychleji než kterýkoli muzikál za posledních deset let, tempem přes dvacet miliónů korun týdne. ...více
| | 4 komentáře |
| | |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Bez sportu by bylo i krásy míň
Kdo neskáče, není Čech. A kdo tohle heslo myslí vážně, vidí sport úplně jinak než já.
Začalo mi to v roce 1948, kdy fotbalisté Československa prohráli na Spartě s Francií 0:4. Místo abych smutnil, obdivoval jsem francouzskou „černou perlu“. Ben Barek byl první, na kom jsem víc než vítězství oceňoval pohybovou krásu.
...více
|
|
| |
| |
O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Nora Jonesová bere hořké pilulky Mnohem blíž než k oblíbeným zpěvačkám svého dospívání, černým Američankám Billii Holidayové, Nině Simonové nebo Ettě Jamesové, má dnes jejich krajanka Norah Jonesová k Angličance Kate Bushové nebo Islanďance Björk. Tedy blíž k poklidnému, sebezpytnému písničkářství na hranici folku i country, dál od jazzu a rhythm and blues. ...více
| |
O kultuře a hudbě->Knihy |
Poválečný E.F.Burian bez uniformy Aniž by ji vědomě načasoval, knížku o svém otci Nežádoucí návraty E.F.Buriana si písničkář a publicista Jan Burian nakonec nadělil takřka ke svým březnovým šedesátinám. Reportážní mozaika recenzí, dopisů, deníků, úředních listin, knižních i osobních výpovědí aj. má tempo i napětí a jen autorovi blízcí vědí, jak těžce vznikala; více než čtyřicet roků. Protože nejméně tak dlouho se její autor prodíral k poznání, kdo vlastně byl muž, který sedmiletému synovi umřel. ...více
| |
| |
O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
40 let bez výmluv - Nad poetickým rockem C&K Vocalu
Po jednom koncertu C&K Vocalu řekl skladatel Bohuslav Ondráček jeho členům: „Jiní stavějí chaty, vy stavíte katedrálu.“ Věděl, o čem mluví. Skříň měl plnou festivalových trofejí a založil Golden Kids, nejslavnější zpěváckou skupinu české populární hudby.
Ani po čtyřiceti letech koncertování a deseti studiových albech C&K Vocalu není dnes potřeba Ondráčkovovu zjitřenou, leč výstižnou charakteristiku mírnit. I dosud poslední studiové album C&K Vocalu, Písně Pašijové (2008), svítí skupinovým interpretačním zápalem i aranžérskou průbojností a skladatelskou objevností současného vedoucího, basbarytonisty Jiřího Cerhy.
...více
| 17 komentářů |
|
| | |
Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč |
Oldova víra v to lepší neumírá
Mé doufání, že smrt si vybrala už dost mých kamarádů vloni, mě zrazuje. V sobotu dopoledne prohrál svůj boj s rakovinou Oldřich Černý. Do sametové revoluce hlavně překladatel a dramaturg, potom jeden z Havlových mužů, naposled ve funkci ředitele nadace Fora 2000. Nejvíc jsem toho o něm napsal 21.srpna 1997 v komentáři pro Český rozhlas 2, stanici Praha. ...více
|
|
| |
| |
Lidé, věci, dobrodružství->Hudební osobnosti |
Černý doporučuje klubům Lindaura a Rejžka Častokrát musím odmítat nabídky pořadatelů na poslechové klubové diskotéky. Kvůli nedostatku času, nemocem, atd. Dlouho jsem nevěděl, koho jiného případně doporučit. Zkrátka žádný další rockový publicista takhle republiku neobjížděl. Naštěstí se to - zejména po zkušenosti v Solné jeskyni v Zašové - zalíbilo i někdejšímu šéfredaktorovi Rock&Popu, hlavnímu z tvůrců televizního seriálu Bigbít, autorovi lennonovského sborníku (vydal Reflex) a externímu moderátorovi Radia Beat, Vojtěchovi Lindaurovi. Jsem rád, že mám konečně koho s klidným svědomím doporučit. Vojtěch se v posledních letech zúčastnil desítek zahraničních festivalů. I v tomto ohledu ho považuji za autentickou špičku naší publicistiky. Však uslyšíte sami. (lindaur@centrum.cz) - Krůček po krůčku se k tradici svých dávných klubových pořadů vrací i Jan Rejžek. Čekejme novější hudbu z domova i z venku, výročí, úmrtí, vůbec aktuality, rozhled po literatuře, filmu a dalších druzích umění, vyhraněný názor. Seriózním pořadatelům (pokud je osobně znám) předám Rejžkův mobil, kdokoli mu ale může napsat do Českého rozhlasu. ...více
| | 2 komentáře |
| |
O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Dylan splácí Williamsovi půjčku „Smíchejte Fatse Domina s Hankem Williamsem a máte začátek rokenrolu,“ napsal kdysi novinář Michael Gray. Dvěma jmény tak charakterizoval hlavní zdroje americké rockové hudby: černošské rhythm and blues a bělošskou country music. Pokud není český čtenář kovaný v country, připomeňme mu, že alabamský rodák Hank Williams byl mj. autorem melodií, které u nás nazpívali Michal Tučný (Vlak půlnoční), Karel Hála (Dej mi pár okovů) nebo Karel Gott (Nechtěl bych). ...více
| |
| |