| O kultuře a hudbě->Hudební nahrávky |
Písničková zvířátka z Lutkovy Budky
Budka se dá udělat nejen pro špačka, ale zároveň taky pro Dešťovku, Rosničku, Černou kočku, Draka Železňáka, Vránu a lišku, Tlustokožce slona nebo dokonce i pro Mamuta. Vymyslet takovou budku velebudku umí pochopitelně jenom velký znalec živočichopisu. A pokud je Budka názvem alba a zmíněná zvířata jsou tituly písniček, může být stvořitelem pouze farmakolog, skladatel a textař Jiří Zych. Neplést prosím s Karlem, Jiří Zych se píše s tvrdým y a nezpívá. On ty písničky od něho a za něho odedávna zpívá jeho spolužák z rodného Lipníku nad Bečvou, Petr Lutka.
...více
| | | 2 komentáře |
 | |
| O kultuře a hudbě->Hudební nahrávky |
Hodina mezi konzervatoří a dědinou
Hodinu známe už přinejmenším se třemi tvářemi: gregoriánskou, čechomorovskou a marcipánovou.
„Namoč mandlů do studený vody, potom vlej na ně horké vody, stáhni z nich kůži a stluč je s čerstvou vodou, aby nezolejovatěly. Když pak je dosti drobně utlučeš, tedy vezmi na tři věrduňky mandlů toliko cukru, ten musí bejti velmi drobně stlučenej a pěkně prosívanej.“
Tak začíná marcipánový recept, vytištěný pod kompaktním diskem Kolik cukru, tolik mandlí, prvním albem pražské skupiny Marcipán.
...více
| |
| |
|
| | |
| O kultuře a hudbě->Knihy |
Gramodeskový archanděl Gabriel
 Publikace o hudbě se přemnožily, dobrých je však pomálu. A téměř žádná o hudbě na zvukových nosičích. Už proto je téměř zjevením knížka Gabriela Gössela Fonogram. Zároveň je ale i něčím víc než naznačuje podtitul Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Především je to dílo čiré lásky a vášně. Na rozdíl od èítankového básníka, který miloval „vìci, mlèenlivé soudruhy,“ miluje Gössel vìci povídavé, zpìvné a hravé, nejvíce pak gramofonové desky. Ty mu jsou vìrnými celoživotními druhy. Soudruhù, tìch má jako jeden z prvních signatáøù Charty 77 plné zuby.
...více
| | 1 komentář |
|
| |
| |
| O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel |
Rockoví Yes klasiku nepředstírají
Rocková hudba už od šedesátých let pokukuje po tak zvané vážné neboli klasice.
Jednou za čas i ty nejtvrdší rockery jako jsou třeba Deep Purple popadne touha přenést svou elektrickou výbavu do sálu filharmonie a poměřit se s tamními uctívanými „frakouny“. Většinou to chutná jako pověstný pejskův a kočičin dort. Ale jsou i výjimky. Jako nedělní koncert skupiny Yes, který se stal skutečnou událostí pražského podzimu.
...více
| |
| O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Pod hladinou Zuzaninou
 Co předchozí disky Skleněná vrba a Zelené album předkreslily, to Barvy všecky dobarvují.
Když jsem se poprvé v životě potopil pod hladinu moře, pochopil jsem, jak kouzelný byl nápad francouzského kapitána Jacquesa Cousteaua tam bydlet. A když teď poslouchám Barvy všecky, nové album Zuzany Navarové a její skupiny Koa, mám pocit, že oni mě tam už přestěhovali.
...více
|
|
| | |
| |
| |
| Lidé, věci, dobrodružství |
Ježibaba bez mindráku
S tak sžíravým humorem a vůbec vtipem, jaký má Yvonne Přenosilová, jsem se mezi českými umělkyněmi nesetkal. "To bude tím, že nejsem umělkyně," opáčila by patrně redaktorka Svobodné Evropy, první ženská hvězda v historii českého rocku a dvojnásobná divadelní ježibaba. ...více
| |
| |
Nejčtenější články