O kultuře a hudbě->Hudební recenze |
Debbi zpívá jako delfíni plavou
Dvacetiletá dcera české matky a německého otce, která si říká Debbi, zpívá naštěstí úplně jinak než vypadá na barevných portrétních fotografiích, které obalují její druhé studiové album Love, Logic & Will (Láska, Logika & Vůle). Ze strnulosti voskových figurín není v jejím projevu nic. Muzikálnost, s jakou se volně pohybuje ve spleti stylů, nálad a údobí, nepochází z oné české přičinlivosti, jaká i sebemladším šampiónkám talentových soutěží umožňuje bezchybně napodobit hlasy i repertoár světových hvězd a jejich posluchačům nechat se kolo od kola unášet až do finále těmito odposlouchávacími zázraky. ...více
| |
| |
O kultuře a hudbě->Dojmy z koncertů a divadel |
Knopflerova hvězda nevyhasíná Světoví rockeři s trpkostí říkávali, že každý je jen tak úspěšný jako jeho poslední nahrávka. A tak hvězdy spíš spoléhaly na svou slavnou minulost - i britský kytarista, skladatel a zpěvák Mark Knopfler, kdykoli k nám od roku 1996 přijel. Lidé od něj čekali hity z éry jeho slavné skupiny Dire Straits. A dostali je.
V úterý to bylo v Praze trochu jinak. ...více
| | 1 komentář |
| | |
Kam za Jiřím Černým->Klubové pořady |
Haleluja a jiné překlady
Nevím, proč jsem tu už dávno nezačal zveřejňovat překlady cizojazyčných písniček. Asi mě musela nakopnout až záplava různých českých verzí Hallelujah, v současnosti nejomílanější písně kanadského folkaře, básníka a prozaika Leonarda Cohena. Jimi se ke smyslu originálu těžko probrodíme. Takže se snažím nerýmovat, zachovat smysl textu i jeho jazykovou polohu. ...více
| 2 komentáře |
|
| |
| |
Lidé, věci, dobrodružství->Hudební osobnosti |
Vladimír Vlasák byl novinář skoro tak odolný jako Keith Richards Elitu českých rockových a folkových kritiků opustil deset dní před svými pětapadesátinami ten nejpracovitější a nejslušnější, Vladimír Vlasák.
Patřil k absolventům žurnalistického kursu Sekce mladé hudby, kteří v roce 1984 své amatérské nadšení pro moderní populární hudbu zkultivovali pod vedením češtinářky Jany Pilátové a důstojně pak mohli navázat na tradici Dorůžkovy, Titzlovy a Klosovy Melodie. Než se stal v roce 1988 jejím redaktorem, psal Vlasák do Gramorevue a Zemědělských novin. Po sametovém převratu prošel zakládající sestavou Rocku & Popu, Lidovými novinami a Mladou frontou. Té sloužil od roku 1994 neuvěřitelně poctivě dvanáct let a jako externista vlastně až do chvil, kdy ještě mohl psát. ...více
| | 5 komentářů |
| |
Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč |
Na Hradě jen německy? Lívia Klausová nechce, aby manželka budoucího českého prezidenta mluvila na Hradě jen německy. Mohu současnou první dámu uklidnit: toto nebezpečí nehrozí, ani kdyby byl prezidentem zvolen Karel Schwarzenberg.
S jeho ženou Terezou jsem před časem na Hradě dlouze hovořil například anglicky. (Předpokládám, že jako rakouská šlechtična mluví i dalšími jazyky, ale těmi zas nemluvím já, takže tohle nemůžu potvrdit z vlastní zkušenosti.)
...více
| | 3 komentáře |
| |
Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč |
Co popletl kníže a co Zeman
Týden před rozhodující volbou českého prezidenta spolu v TV Prima půldruhé hodiny diskutovali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Chtěl jsem za prezidenta Schwarzenberga; ne kvůli jeho knížecímu původu, ale kvůli tomu, co dosud pro svobodu a Česko udělal.
Zdůrazňuju: šlo o volbu prezidenta. Kdybych měl volit premiéra, rozhodl bych se jinak. Ale to je vedlejší. Zkrátka i onoho pátečního večera jsem si přál, aby můj kandidát byl přesvědčivější než Zeman. A takový mi i připadal. Téměř do posledních minut.
...více
| 4 komentáře |
|
| | |
Lidé, věci, dobrodružství->Politický kolotoč |
Proč se odmlčel Seržant Pepř
Několik z vás se mě ptá, proč se v pondělí 7.ledna nevysílal na stanici Praha Klub osamělých srdcí seržanta Pepře. A proč není uvedený ani v programu dalšího pondělí. Jediné, co o tom vím, je obsaženo v mailu, který jsem včera poslal generálnímu řediteli Českého rozhlasu Petru Duhanovi. Doteď jsem nedostal žádnou odpověď. Ten mail zde předkládám tak, jak jsem ho poslal panu Duhanovi. ...více
| 7 komentářů |
|
| |
| |
| |
Lidé, věci, dobrodružství->Hudební osobnosti |
Nastavený život Jiřího Černého Na novinářskou dráhu se vydal v roce 1958 jako redaktor Československého sportu, už za tři roky nato ale zamířil do Mladého světa. Tam začal Jiří Černý psát o mladých muzikantech, kteří v té době měnili podobu české populární hudby. Spolupráce s časopisem Melodie, výrazný dramaturgický podíl na tehdejší gramofonové produkci (sestavil například proslulou Krylovu desku Bratříčku, zavírej vrátka a nezapomenutelný výběr z folkrockového dua Simon a Garfunkel), populární rozhlasová Houpačka či proslulé Antidiskotéky mu přinesly nejen velkou popularitu mezi čtenáři a posluchači, ale i úctu kolegů. ...více
| | 1 komentář |
| |